minulý repertoár divadla Image

Představení se již nejsou v repertoáru divadla Image.

Fiction

Dva blázni na cestě vesmírem prožívají neuvěřitelná setkání se záhadami, nebezpečím, hrůzou i krásou. Není však to, co si každý nosíme v hlavě, mnohem záhadnější a tajuplnější, nebezpečnější i krásnější než celý vesmír? Určitě je stejně nekonečný. Je-li naše mysl plná fantazie a naše myšlenky jedinečné, je to asi to nejcennější, co máme. Může se stát, že se pro náš vlastní způsob myšlení ocitneme v izolaci. Ale to není důvod vzdávat se. Nenechme si vzít naše nápady, představy a sny. Zejména ty nejpotrhlejší. Nenechme si unifikovat myšlení. To by se celý vesmír zhroutil. Nás lidi přece spojuje to, že každý z nás je jiný.

Choreografie: Eva Asterová

Hudba: Zdeněk Zdeněk

Návrhy kostýmů: Dana Turečková, Eva Asterová

Realizace kostýmů: Emílie Bezdíčková

Výroba rekvizit: Stojan Nenov, Ivo Maurenc, Pavel Plocek

Výtvarná spolupráce: František Tvrdek

Producent: Alexander Čihař

Premiéra: 2. října 2001

 

Clonarium

Oblíbená postava prof. Pražáka se objevila i v nejnovějším představení – CLONARIUM. Tentokrát ovšem pan profesor přešel ve svých experimentech z období elektromechanického do biologickogenetického. Novým prvkem, který autoři použili, je kombinace černého divadla a projekce obrazového záznamu. Aktivní účast publika na představení a atmosféře večera je už neodmyslitelnou charakteristikou IMAGE, která toto divadlo odlišuje od ostatních pražských souborů. Spontánní kontakt mezi herci a diváky, mezi živými lidmi, je naše odpověď na „www“. Naplňujeme tím krédo ansámblu: hrát pro živé lidi živoucí divadlo, bavit publikum a bavit se tím. Naši herci a tanečníci vám přinášejí srdce na dlani. Otevřete ta svá a berte si ta naše.

Scénář: Eva Asterová, Josef Tichý, Petr Liška

Choreografie: Eva Asterová

Hudba a zvukové efekty: Zdeněk Zdeněk

Zpěv: Magda Rezková, Konstantin Ruchadze, Marie Vytrhlíková, Zdeněk Zdeněk

Instrumentální sóla: Peter Binder, František Kop, Zdeněk Zdeněk

Všechny ostatní nástroje: Zdeněk Zdeněk

Autor filmové projekce: Michal Lánský

Návrh scény: Silvie Čepeláková

Návrhy kostýmů: Dagmar Březinová, Silvie Čepeláková, Eva Asterová

Výroba kostýmů: Milena Benešová, Emilie Bezdíčková, Ivana Chuchlíková

Rekvizity: Artechnic s.r.o., Pavel Plocek, Stojan Nenov, Ivo Maurenc , Jaroslav Karmelita

Výtvarná spolupráce: František Tvrdek

Producent: Alexander Čihař

Premiéra: 3.8.1999

 

Night Flight

Vítejte na palubě letadla Pštros 727 společnosti IMAGE AIRLINES. Náš let potrvá 90 minut a je bez mezipřistání. Poletíme ve výšce, ze které se mnohá trápení a problémy všedního života jeví jako malicherné a přízemní. Pokud by se Vám zdálo, že během letu se děje něco neobvyklého, nezneklidňujte se, prosím. Poletíme nad oblastí známou jako Bermudský trojúhelník. Fantasie Image má někdy větší křídla než letadlo. Pokud by se Vám zdálo, že během letu vidíte podivuhodné výjevy, nezneklidňujte se, prosím. Je to v pořádku, c´est la vie. Naše duše jsou na stejné palubě. Ať už se stane cokoli, nezneklidňujte se, prosím, a vychutnejte to. Image Airlines Vám přeje příjemný let a bezpečné přistání.

 

BERMUDSKÝ TROJÚHELNÍK – neboli “sky trap” je oblast při jihovýchodním atlantickém pobřeží U.S.A., známá vysokým počtem případů nevysvětlitelných zmizení lodí, malých člunů a letadel. Vrcholy trojúhelníku jsou umístěny na Bermudách, na Miami (Florida) a na San Juanu (Portoriko).

 

Oběžník U. S. Coast Guard č. 5720 (19. 3. 1938)

 

  1. prosince 1945 – nevysvětlitelné zmizení pěti torpédonosných letadel Grumman TBM 3 avanger (celkem pět pilotů a devět členů posádek) za ideálního letového počasí. Stovky záchranných letadel a lodí marně hledaly sebemenší zbytek slibující vysvětlit katastrofu. Bylo prohledáno 380 000 čtverečních mil moře i souše. Nepodařilo se najít žádnou trosku, žádného pilota, ani žádné z automatických zařízení nevyslalo v posledních okamžicích signál SOS.

 

  1. června 1947 – zmizel v oblasti “nebeské pasti” americký bombardér B-29, naposledy se ohlásil asi 100 mil od Bermud.

 

  1. prosince 1948 – opět beze stopy se ztratil dopravní letoun US Air Force s dvaatřiceti cestujícími na palubě, pilot hlásil, že počasí je pěkné a že už vidí světla Miami, kam směřoval, vzdálen sotva padesát mil …

 

  1. srpna 1970 – dopravní letadlo společnosti Naional Airlines po průletu bermudským trojúhelníkem přistávalo v Miami se 127 cestujícími na palubě. Bylo obvyklým způsobem navedeno od severovýchodu, když se pojednou z obrazovek radaru nenávratně ztratilo. Na letišti se zoufale a marně snažili spojit s letadlem radiofonií, byly alarmovány radarové stanice, organizovala se záchranná akce. Než mohly vyplout pátrací čluny pobřežní ochrany, letadlo se po deseti minutách objevilo, jako by vykrystalizovalo ze vzduchu a bez komplikací přistálo, Nikdo z posádky a tím spíše nikdo z cestujících netušil, jaké starosti v Miami nadělali. Nevěřili svému sluchu, když jim z dispečerské věže rozčileně hlásili: “Proboha, vždyť vy jste na deset minut přestali existovat!” Překvapení přinesla i kontrola palubních přístrojů. Bylo zjištěno, že všechny chronometry na palubě, včetně hodinek cestujících, se opozdily přesně o oněch deset kritických minut, jako by se právě na tuto dobu zastavily…

 

Scénář: Eva Asterová, Josef Tichý, Antonín Kopřiva

Choreografie: Eva Asterová

Hudba: Zdeněk Zdeněk

Kostýmy: Vratislav Hlavatý, Eva Asterová, Soňa Benešová

Výprava: Vratislav Hlavatý, František Tvrdek

Security service: Petr Liška

Produkce: Alexander Čihař

Premiéra: 21.8.1994

 

Fancy

Kdo by neznal ten podivný pocit – tak tohle už se jednou stalo, tuto situaci už jsme jednou zažili. Zažili, nebo ne? Nejsme si jisti. Je to fenomén „Déjá vu“ (už jednou viděné). Občas se to přihodí snad každému. Život nám náhle připadá jako sen, v němž chybí jakákoli logika. Podivuhodné postavy se vynoří odnikud a zase kamsi zmizí. Tajemné se smísí s jednoduchým do koktailu reality a iracionality. A náhle ten zvláštní pocit pomine, my se probereme a je nám tak trochu líto, že všechno je opět normální. Do podobné bizarní situace se dostanou i dvě figury vyvržené ze zákulisí divadla. Víceméně omylem se ocitají na jevišti a navíc před diváky. Jejich pachtění přeruší zjevení éterické dívky v bílém. Dva pěšci, fascinováni bílou dámou, se za ní vydávají do magické tmy černého divadla. Tam, kde je možné cokoliv, tam, kde je možné i nemožné. Podivuhodné postavy se vynoří odnikud a zase kamsi zmizí. Logika normálnosti se roztříští do kaleidoskopu zvláštních situací. Zbývá jen doufat, že dva pěšci se možná přece jen doklopýtají za bílou Fancy. Pak nám může být líto, že je konec iluzím a snům. Ale nevadí, když je fantazie dostatek, naše sny přece nezmizí s koncem představení.

 

Scénář: Eva Asterová, Josef Tichý, René Pyš

Choreografie: Eva Asterová

Hudba: Zdeněk Zdeněk, Petr Malásek, Peter Binder

Kostýmy: Eva Asterová, Soňa Benešová

Výprava: František Tvrdek, Radek Cirhan

Produkce: Alexander Čihař

Premiéra: 20.7. 1992

Derniéra: 9.9. 1997

Počet repríz: 956

 

Jazzmime stories

Černé divadlo a moderní pantomima se v představení spojily za energické podpory hudby skupiny NAIMA , aby Vám přinesly zábavu, špetku tajuplnosti a dobrou náladu. Těšíme se, až opona vyletí vzhůru, na setkání s Vámi. Těšíme se, že toto setkání bude oboustranně příjemné a věříme, že až opona na konci spadne, budete odcházet s úsměvem a s přáním vrátit se zase do našeho divadla.Tato původní revue je montáží černodivadelních scén, pantomimických skečů a moderní hudby. Představení je výsledkem společné práce dlouholetých přátel: jazzmenů a divadelníků. Původní přítomnost skupiny NAIMA (v době své existence označovaná za nejlepší československou jazzovou skupinu) přímo na jevišti se promítla i do názvu představení. Rozpad této skupiny způsobil, že představení je dnes provázeno pouze jejími nahrávkami. Hravý přístup k tvorbě a společný smysl pro humor dal vzniknout pestrému leporelu krátkých příběhů. Ten, kdo miluje myšlenkovou zkratku, gagy, absurdní humor, ten kdo má rád moderní tanec a překvapivé vizuální efekty černého divadla, ten si opravdu přijde na své.

 

Scénář: Eva Asterová, Josef Tichý, Petr Liška, René Pyš

Choreografie: Eva Asterová

Hudba: Zdeněk Zdeněk, Ivan Audes, Alexander Čihař, Petr Malásek

Kostýmy: Eva Asterová, Jindra Konečná, Petr Liška

Výprava: František Tvrdek, Radek Cirhan

Produkce: Alexander Čihař

Premiéra: 17.2.1990